KALÁBRIE
Oblast Kalábrie zaujímá jihozápadní část Apeninského poloostrova, tak zvanou „špičku boty“, která je omývána na východě Jónským a na západě Tyrhénským mořem. Územím procházejí Kalábrijské Apeniny, tři mohutné masívy starého původního horstva.
Pobřeží je zde členité. Díky minimální přítomnosti průmyslu se mořská voda řadí k nejčistějším v Evropě. Nejvhodnější doba pro strávení dovolené v tomto regionu je začátek a konec sezóny.
Měsíce červenec a srpen bývají velmi horké a suché, výjimkou nejsou ani teploty okolo 40 °C.
Po celé délce protínají tuto zemi Kalabrijské Apeniny, které na hranici s oblastí Basilicata sahají na Monte Pollino do výšky 2248 metrů. Jižně se objevují masivy starého trupového pohoří vystavěné ze žuly a ruly: nejdříve La Sila a zcela na jihu Aspromonte. Rozdělují je široká, kdysi bažinatá údolí. Podél západního pobřeží probíhá tzv. Kalabrijský pobřežní řetězec (Catena Costiera nebo Paloma), který klesá strmě k moři. Asi 3 km široká silnice z Messiny dělí Kalábrii od Sicilie. Kalábrie patří k ekonomicky nejméně rozvinutým oblastem v Itálii, právě tady lze zcela pochopit, proč se v severní Itálii mluví o tzv. „mezzogiornu“ ( chudém „jihu“) jako o „terzo mondo“ ( třetím světě). Většina lidí se živí zemědělstvím, v úrodných nížinách a v pobřežním pásu roste pšenice, olivovníky a citrusovníky, vinná réva a fíkovníky, ve vyšších polohách se udržuje jen pastevectví. Podél západního pobřeží má tradici rybolov.
(Vzdálenost z Česka asi 1600 km)